Nejdůležitějším hlavním důlním dílem v hornoměstském rudním revíru je štola sv. Antonín Paduánský, která byla zaražena s největší pravděpodobností na sklonku 15. století (J. Novák uvádí letopočet 1478). První zprávy o štole pocházejí z počátku 17. století, kdy byla štola zmáhána. Původní ústí štoly bylo výše proti proudu Huntavy a na mapě z r. 1682 jsou vyznačena dvě ústí štoly. První, starší ústí se patrně zavalilo a podle J. Nováka se před rokem 1530 započalo s obnovou štoly z druhého ústí. Byla ražena jako odvodňovací důlní dílo a podsedla tehdejší důlní díla v hloubce cca 67 m. Celkovou délku od ústí až k ložisku uvádí J. Novák (1987) na 570 m. Vlastní štola je ražena asi 120 m směrem cca 330°, stáčí se postupně do směru 270° v délce asi 100 m k tzv. „Goldenschacht (Zlatá šachta), která je se štolou spojena prorážkou. Vzhledem k tomu, že se jáma nachází v prostoru mimo zrudnění, a že ve starých materiálech je uváděna jako větrací, je její název pouze symbolický, jak ostatně uvádí J. Bílek (1954).

Původní zákres mezi „Goldenschachť‘ a koncem štoly je znázorněn na tzv. Wolfskronově skizze. Ve vzdálenosti asi 40 m od této jámy bylo štolou zastiženo Fe zrudnění nazývané „železnorudné tole Nová Josefa“, které bylo v 18. století otevřeno odbočkou na sever a na jih k dolům Střední Dürrenhübel, Sv. Rosa a Sv. Jan Nepomucký. Cca 80 m ve směru ražby od „Goldenschacht“ byla zastižena další poloha se železnými rudami, nazývaná „železnorudné lože Ignác (Felix)“. Mocnost této polohy se pohybovala od 1,50 do 2,50 m. Rudy měly poměrně vysoký obsah Fe (J. Bílek uvádí okolo 40 %), byly však silně impregnovány pyritem a sfaleritem, takže pro hutní zpracování příliš vhodné nebyly (J. Bílek 1954). Asi 100 m od „Goldenschacht“ se štola prudce lomí do směru cca 330°, kterým byla vyražena až k samotnému ložisku barevných kovů. Ve vzdálenosti asi 50 m od železnorudné polohy Ignác je štolou zastižena příčná tektonická linie směru cca 105° s úklonem 48° k jihu, po další 25 m byla zastižena další tektonická linie stejného směru (nazývaná jílovitá rozsedlina Magdaléna) a po dalších 10 m tzv. „kyzová rozsedlina“ (nazývaná Szlama-kluft) paralelní s předchozími, jejíž výplň byla tvořena brekcií a křemenem s impregnací stříbronosných a zlatonosných pyritů (byla dle J. Bílka označována též jako „Golderzgang“). Vedle impregnací byly zastiženy rudní polohy o mocnosti 7,5 až 12,5 cm s obsahem 600 a místy až 1500 g/t Ag v rudě (J. Bílek 1954). Směr těchto rudních poloh se pohybuje od 30 do 45°.V roce 1741 jihlavský huťmistr Karl Josef Gottfried uvádí následující kovnatosti: rudnina z dolu Antonín Paduánský má 47 g/t Ag a více než 2 % Pb, ruda má 656 g/t Ag a 7,5 % Pb. J. Lowag ve své zprávě „Die Bleiglanz – Vorkommen bei Bergstadt in Mähren“ uvádí analýzu galenitu z haldového materiálu štoly Antonín Paduánský takto: galenit obsahoval 0,0692 % Ag, 63,99 % Pb, 10,99 % Zn a 8,61 % nezjištěných zbytků. Ve stejné zprávě uvádí analýzu kyzů, které obsahovaly 0,00041 % Au, 0,00087 % Ag, 0,23 % Pb, 44,46 % S a 10,08 % nezjištěných zbytků. Štola byla naposledy zmáhaná v roce 1955 v rámci geologického průzkumu rud barevných kovů v Horním Městě (J. Hájek 1963), průběh štoly byl v dostupných částech zaměřen a bylo konstatováno, že probíhá křivolace generelním směrem k severozápadu pod kostel v Horním Městě a dále pak do prostoru stařin kolem 1. patra jámy Jaromír. Úvodní metráž v délce 47 m byla při zmáhání vydřevena, další úseky s výdřevou sahaly až 115 m od ústí. Celková délka štoly, ražené starci mlátkem a kladívkem je udávána 600 m, celková metráž včetně rozrážek na konci štoly je 740 m. Profily důlních děl nejsou uváděny.

Souřadnice ústí štoly jsou X = 1 086 516,63, Y = 545 943,44, Z = 624,95.

V r. 2013 byla štola vyzmáhána a veřejnosti se poprvé otevřela v r. 2015. Z důvodu, že se jedná o odvodňovací důlní dílo, je tato štola zatopena, ale po vyčerpání vod kdykoliv zcela průchozí bez závalů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.